EL.I.AM

Codex gigas V.Ďáblova bible neboli Codex gigas byla pravděpodobně napsána na počátku 13. století v podlažickém klášteře u Chrudimi. Se svými úctyhodnými rozměry desek 920×505×22 mm představuje vůbec největší knihu světa. Původně obsahovala 320 pergamenových listů, osm z nich však bylo vyříznuto; doposud není známo proč se tak stalo. Odstraněné listy zřejmě obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Váha Codexu se uvádí okolo 80 kg, přičemž na výrobu potřebného pergamenu byly spotřebovány kůže ze 160 oslů. Kdo chce v knize číst, musí na ní polovinou těla ležet. Codex gigas IV. Legenda praví, že důvodem k sepsání tohoto nádherného díla byl hřích mnicha, který v klášteře přebýval. Opat mu udělil trest zazděním zaživa, aby se této kruté smrti hříšník vyhnul, slíbil, že za jedinou noc napíše největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci zjistil, že takový úkol je nad jeho síly, zaprodal tedy svoji duši ďáblu. Satan za něj celé dílo sepsal a mnich z vděčnosti na celou jednu stranu zobrazil podobiznu zeleného ďábla. Jeho duše však nadobro propadla peklu. Opat mu trest prominul, avšak výčitky nebohého mnicha provázely na každém kroku. Prchal z místa na místo, až po dlouhém soužení klesl k nohám sochy Panny Marie a prosil ji o spásu své duše. Matka Boží vyslyšela jeho prosby a seslala anděly, aby s vládcem pekel svedli boj a vymohli od něj úpis, který si nárokoval mnichovu duši. Boží poslové zvítězili a listinu přinesli právě v okamžiku mnichovy smrti. Tak byla jeho duše spasena a andělé s ní odlétli do nebes... Do knihy je vepsána latinsky celá bible (Starý i Nový zákon), Kosmova kronika česká, řada různých traktátů a menších spisů, kalendář s nekrologem, seznam bratří podlažického kláštera, zaklínadla a množství dobových záznamů. Na listu 290 je naprosto unikátní vyobrazení ďábla, o velikosti skoro 50 cm. Několik listů předtím je napsáno na zčernalém pergamenu, a má charakter velmi ponurý, hodně odlišný od celého zbytku kodexu. Kodex obsahuje iluminace červené, modré, žluté, zelené a zlaté barvy, iniciály jsou velmi bohaté, často přes celou výši stránky. Na celém díle fascinuje jeho jednota, ráz písma je beze změny téměř v celém rozsahu, bez vlivu stárnutí písaře, nemocí, počasí či nálad, jako kdyby celá kniha byla skutečně sepsána během velmi krátké doby - během jediné noci... Codex gigas Od těch dob Ďáblova bible našla mnoho pomyslných domovů. Nejprve ji benediktini museli - z důvodu zadluženosti kláštera - prodat cisterciákům v Sedlci, potom jej pro břevnovský klášter odkoupil Pavel Bavor z Nečtin, poté se kodex nacházel v klášteře v Broumově, aby se za jedno století mohl stát součástí sbírky císaře Rudolfa II. V době třicetileté války jej ukořistila švédská armáda, která nečekaně vtrhla do Prahy. Rukopis byl od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu. Nyníje k vidění v pražském Klementinu, poté se opět vrátí do švédské metropole.